Poslední slohy - odpovídám vám postupně, ale něco sem přeci jen vyvěsím, jsou to výjimečně dobré úvahy, navíc vypointované, soudržné, psané s nadhledem, rozhledem, přehledem ... :-)
Argumentace zajímavá a podložená. Jazykově příjemné.
Nutí opravdu k zamyšlení:
(kdyby cokoli, pište, ale odpovídat budu asi až v úterý)

SYMBOL 21. STOLETÍ

Žijeme v době, kdy pokrok prostě nezastavíme. Moderní doba nás neustále nutí někam spěchat, což se odráží i ve způsobu našeho života. Jsme příliš zaneprázdněni na to, abychom četli knihy, raději zhlížíme filmy, které na nás chrlí zábavní průmysl. Poklidné čtení ranních novin nad šálkem kávy bylo nahrazeno spěšným posloucháním radiových stanic vysílajících rychlá zpravodajství. Zkusme se na chvíli zastavit a zapřemýšlet. Bude naše generace více číst, když bude mít čtečku knih? Není to jen další nástroj, jak náš svět ještě více urychlit a uspěchat?

Hned na začátku je nutné zamyslet se nad problémem, který trápí mnoho učitelů češtiny a vyplývá z různých průzkumů a šetření. Fakt, že mladí lidé málo čtou, je evidentní. Podle mého názoru je ale mnohem horší to, že když už se lidé odhodlají přečíst nějakou knihu či novinový článek, často je odloží, protože čtení knihy vyžaduje zároveň i přemýšlení nad jejím obsahem. Lidé neumějí číst mezi řádky, což je způsobeno hlavně sledováním televize, kde nás přemýšlet nikdo nenutí, po stisknutí tlačítka na dálkovém ovladači dostaneme požadované informace naservírované na stříbrném podnose. Vždyť i kvůli tomu se změnil charakter maturitní zkoušky, která se nyní více zaměřuje na studentovu schopnost porozumět textu.

V poslední době se stává trendem a v mnohých případech i nezbytným módním doplňkem elektronická čtečka knih. Když do malé krabičky nazývané mp3 přehrávač můžeme nacpat několik stovek písniček najednou, proč neudělat to samé i s knihami? Je zcela jasné, že každý nový vynález nebo přístroj má svoje výhody a nevýhody. Není pochyb, že díky elektronická čtečce se knihy stávají dostupnější. Vždyť i mnoho městských knihoven tuto novinku vítá a převádí knihy do elektronické podoby. Stále více studentů čtečku využívá také jako učební pomůcku, kam si mohou nahrát studijní materiály, učebnice i své poznámky.

Myslím si, že hlavní problém dnešní generace nespočívá v nedostupnosti knih, vždyť v každém větším městě se nachází knihovna nebo knihkupectví, ale v nezájmu čtenáře se do knihy ponořit. Tato situace se nevyřeší tím, že lidem bude z domova poskytnut online přístup ke stovkám literárních děl. Ti, kteří knihy čtou rádi a s chutí, tuto novinku jistě ocení a budou využívat nové možnosti. Naopak ty, kteří o knihy nejevili zájem už dříve, tato hračka časem omrzí stejně jako mnoho dalších okoukaných a posléze odložených věcí. Zájem čtenáře o knihu se nedá ničím vynutit, pokud sám čtenář není něčím motivován nebo okouzlen.

Samozřejmě záleží na přístupu každého člověka. Mnozí nadšenci moderní techniky možná dají přednost tomu novému způsobu čtení knih, ale jistě se najdou i tací, kteří zůstanou u čtení „opravdových“ knih se stránkami, hřbetem a ohnutými rohy. Ať tak či onak, elektronická čtečka knih se pomalu stává symbolem 21. století, stejně tak jako počítač či mobilní telefon. Nezapomeneme však díky veškeré modernizaci a snaze ušetřit čas a peníze, jak taková obyčejná kniha ve skutečnosti vypadá?

-----------------

Bude moje generace víc číst, když bude mít čtečku knih?

Abychom mohli odpovědět na zde položenou otázku, nejlepší způsob jak nalézt vytouženou odpoveď, je otevřít si obyčejnou učebnici dějepisu. Pokud si uděláme takovou menší exkurzi do historie, konkrétně do 15.století, myslím si, že se setkáme s podobným problémem. V té době si musel podobnou otázku jistě pokládat Johannes Gutenberg. Místo čtečky byla samozřejmě kniha. Právě on byl zakladatelem knihtisku, metody, která umožnila čtení a rychlé rozšíření knih, které dnes mají být nahrazeny čtečkami.

Dle mého názoru dnešní mladí lidé tráví většinu svého volného času především na internetu, a tudíž i čtení knih se dostává na poslední místo jejich potřeb. A proto čtečky mohou být záchrana, a zároveň naděje pro čtení. Uvědomme si přeci, že většina dnešních věcí je řešena ve virtuálních prostorech. Proč by tedy knihy prostřednictvím čteček si nemohly získat mladou generaci?

Jsem přesvědčen, že mohou. Protože spojením všech „virtuálních“ aktivit, mám na mysli sledování filmů, sdílení obrázků a vyhledávání informací na Wikipedii mohou vytvořit čtečku, která nadchne i čtenáře, který by si ji rozhodně nespustil a ani nestáhl. Co například takový Arthur Rimbaud? Čtenář by se mohl po přečtení jeho veršů jediným kliknutím na odkaz, například dostat pomocí Google-map do Charleville nebo najít film, který se stal metatextem vycházející z jeho tvorby. Pro pochopení autorů píšící složitá díla, jako byl A. Rimbaud, může tato kombinace aktivit být tou nejlepší volbou.

Otázka ovšem zůstává nezodpovězena. Kdo takovou čtečku vytvoří? Tudíž se vracíme zpátky na začátek. Pokud nepřijde nový „Gutenberg“, čtečky, byť budou moderní, nikoho neosloví. A osud bude stejný jako s knihami. Mladší generace číst nebudou.