S tímto slíbeným materiálem budeme zítra pracovat (a doplňovat jej).
Podívejte se také hlavně na uvedené odkazy.
(Slohová práce bude moci nakonec být i 11/6 v pondělí, tedy o týden později. Když to však stihneme, zůstaneme při 4/6.)
slohové
postupy: informační,
popisný, vyprávěcí, úvahový, výkladový (kombinace všech)
slohové útvary:
- zpravodajské (ryze informativní): zpráva, oznámení, komuniké,...
- analytické: analytický článek/komentář, úvodník, komentář, polemika, pamflet, recenze, kritika, diskuse,...
- beletristické: fejeton, sloupek, glosa, soudnička, reportáž, cestopis, črta, interview,...
- propagační (reklamní): reklama, inzerát (f-ce persvazivní - přesvědčovací)
Téma: aktuální,
(nadčasová: fejeton)
Jazyk:
- jazykové prostředky – lexikální
- automatizace (očekávané, často používané fráze, tzv. floskule)
- aktualizace (oživení textu)
- frazeologie
- slovní hříčky
- kontrast
- citové zabarvení
- hovorová čeština
- syntax
Kompozice
- titulky, podtitulky, mezititulky
- shrnující první odstavec
zdroje:
Možnosti publicistiky:
míšení f-cí
(zpravovací / apelativní / rekreační-oddychová) i slohových
postupů
vybrané útvary:
- REPORTÁŽ (z franc. reporter – přinášet)
- popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním (zobrazení + hodnocení)
- slohový postup: neexistuje specifická „publicistický slohový postup“, základ: popisný
- chce vyvolat názornou představu prostředí, usiluje o zajímavost
- věcnost, detailnost, objektivnost
- metody: pozorování, přímá účast, sběr faktů, konfrontace pohledů (+ kombinace)
- kompozice: dramatická, lineární, k. kontrastu, kruhová
- jazyk: expresivní obrazné a aktualizované prostředky
- žánr, který se rozvinul hlavně ve první světové válce2
- známí reportéři: E. E. Kisch, Ernest Hemingway, Ivan Klíma, Karel Kyncl, Rudolf Křesťan, Karel Hvížďala, Josef Velek, Ludvík Aškenazy, Ladislav Mňačko, Ludvík Vaculík, Vladimír Páral,...)
- FEJETON
- Fejeton (z franc. feuilleton respektive feuille [fœj] = lístek), či též poznámka pod čarou, v češtině také tzv. podčárník, je specifický publicistický žánr, obvykle používaný v tisku jako protějšek k hlavním článkům
- Vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavé téma a ukazuje všední věci v novém světle, přičemž je autor hodně subjektivní a vychází z vlastních zážitků
- Pojem fejeton je žánrovým označením pro nový literárně publicistický útvar, který vznikl a rozvinul se na místě novinových fejetonů jako méně rozsáhlý článek, či spíše krátký komentář typický silným subjektivním nádechem a lehkou stylistickou formou, zaměřený na aktuální společenské nebo kulturní téma, často o několika volně spojených tématech. Napsán je lehkým zábavným slohem, mnohdy satiricky komentující či ironizující trefně vybrané dobové události. Častá je nadsázka, humorné postřehy nebo hyperbola.
- Typický humor obsahuje i užívání prostředků komiky, jazykové hry a hry se slovy či užití knižních tvarů. Autor se většinou soustředí na jeden fakt, využívá sarkasmu, fejeton by měl být gradován do pointy a obsahovat nové, nečekané pohledy na věc a vést čtenáře k zamyšlení nad tématem (proto často obsahuje nezodpovězené otázky).
- V západních zemích se dnes názvu fejeton používá pro celou třeba mnohostránkovou přílohu periodika, nebo kulturní a společenskou část, která přináší mimo zpráv především krátké literární žánry, jako beletristické příspěvky, recenze, větší kritiky uměleckých děl aktuální úvahy, eseje či krátká vědecká pojednání, nebo cestopisné stati.
- Čeští fejetonisté: Jan Neruda (Žerty, hravé i dravé), Karel Poláček, Karel Čapek, Ludvík Vaculík (Jaro je tady: fejetony z let 1981 - 1987, 1988 – výbor z fejetonů), Rudolf Křesťan (Jak jsem si užil), Jindřiška Smetanová (Koncert pod platanem / Ustláno na růžích a pod nebesy / Domovní důvěrnosti), Karel Kyncl (Moje Británie , (1993) / V Manchesteru nemají manšestr (1995) / Gardenparty u královny (1996))
- ČLÁNEK
- Novinový článek je literární žánr obsahující jasné, věcné, logické a srozumitelné vyjádření myšlenky nebo popis události. Článek hledá souvislosti, příčiny, následky a analyzuje, třídí a zobecňuje.
- KOMPOZICE + OBSAH: základní myšlenka (teze) – argumentace – závěry
Úvodník
Podívejte se na: http://pentcestina.ic.cz/index.php?sec=ling&inc=skola&obor=ling&akce=uc&year=7&lect=3#7
Chyby
1Podle
www.novamaturita.cz
(15.11.2010) Jaké dovednosti by měla ověřit písemná práce?
Cílem písemné práce je ověřit, zda žák
dokáže napsat souvislý, myšlenkově ucelený a strukturovaný
text, zda se v něm dokáže vyjadřovat v souladu s jazykovými
normami a zda umí funkčně nakládat s jazykovými prostředky.
Důležité je také to, jak se žák dokáže orientovat v
komunikační situaci nastolené v zadání písemné práce.
2Podle
http://cs.wikipedia.org/wiki/Reportáž
(15.11.2010) První světová válka byla důležitým mezníkem
ve vývoji reportáže, tento útvar přinášel šokující zážitky
z front a o pohnutých příbězích. Namísto fabulace je zájem o
přesný popis skutečnosti. Egon Ervín Kisch se dokonce domníval,
že reportáž je jediným žánrem, který do budoucna může
setrvat na literární scéně. Tento „zuřivý reportér“ je
dodnes uznávanou legendou pro svůj smysl pro detail a čtivé
reportáže.
Žádné komentáře:
Okomentovat